Herní ekvivalent beletrie je pohříchu spíše výjimkou mezi výjimkami; zvlášť pak v adventurním ranku. Protože když už vážný a dospělý titul, tak vesměs žánrový (kriminálka, horror apod.) Autoři tedy získávají sympatie již svým zasazením a stylem. Jde totiž o naplnění rámce „Vzestup a pád ambiciózního a (všeho)schopného realitního makléře v meziválečném období“.

Indie pixel artové zpracování nepostrádá genius loci jihovýchodu USA. Po herní stránce překvapí snad jedině to, že byť jde o klasickou point and click adventuru toho nejklasičtějšího ražení, tak to paradoxně neobsahuje ani náznak jakékoli obtížnosti, ale to není nutně nevýhoda, protože tady jde především o postavy a děj. A v tom již kámen úrazu do určité míry je, protože je to v jednání postav nebývale zkratkovité, skokové a tezovité. A co projde u jiného typu adventur, to neprojde v takto zaměřené hře, kde musí být jednání postav hlavně a především uvěřitelné. A to sice mnohdy je, ale mnohdy ne a bije to do očí. Pro příklad netřeba chodit daleko. Již v prologu je jeden z těchto „no to snad ne“ momentů přítomen. Váš šéf opouští kancelář, stojí u svých dveří, drží klíč, zavolá si vás a vysvětluje vám, že spěchá, nemá tedy čas zamknout a dá vám to na starost. Důsledkem čehož je marginální průšvih „kdy se z komára dělá velbloud“ znamenající váš vyhazov. Přitom vysvětlováním „proč nemá čas“ zabije více času než prostým otočením klíče v zámku a i to vyhození na hodinu nepůsobí uvěřitelně, když jste synem jednoho ze zakladatelů a jediným, kdo skomírající firmě stále ještě generuje aspoň nějaký zisk. Ve stylizované či odlehčené adventuře by to prošlo, zde nikoli.

Každopádně i navzdory občasným scenáristickým zaškobrtnutím jde o sympatický počin; jakkoli v lecčem nedotažený, neobtížný i nerozsáhlý.

Completed with 100% of achievements unlocked. Another solid adventure game from Wadjet Eye, though in my mind not among their best. The setting, 1920s-30s Miami, is decent enough, though not one that I would typically find to be as inherently interesting as many, and Alfie, the main protagonist, isn't a particularly sympathetic character, often coming across as overly self-centred. Puzzles are generally well-designed, as usual from Wadjet Eye, though a little on the easy side, such that the game as a whole isn't as memorable as it might be. So, overall I'd still say that A Golden Wake is worth playing, but look first to the other games in Wadjet Eye's extensive catalogue.