Kultovní izometrické Sanitarium meets neméně kultovní tituly System Shock, BioForge či filmový Horizont událostí.
Debutujícím autorům se výtečně podařilo vybudovat intenzivní znepokojivou atmosféru všudypřítomné tenze; a to čistě skrze (zdánlivě?) temné koridory, příběh či dialogy a navzdory nijak zvlášť zdařilé grafice (nic moc technická stránka umocněna navíc nepřítomností Options nabídky). Z ohledu "omáčky kolem" toho lze této výpravě do hlubin vesmíru i duše hlavní postavy vytknout málo. Děj je sice poněkud přímočarý, ale povětšinou dobře podaný (až na závěrečnou čtvrtinu) a ne hloupě napsaný. S ohledem na rozsah jde o ukecaný titul, který však povětšinou prázdně netlachá.
Problémy je tak třeba hledat spíše v adventurní složce jako takové. Což, jak jistě uznáte, je u starosvětsky klasicky pojaté klikací adventury na pováženou. Že se tu dá tu a tam zemřít by nijak nevadilo, kdyby to nebylo na bázi pokus/omyl, kdy se vám v nějaké obrazovce něco přihodí, co jste ovšem nemohli vědět a příště si na to dáte pozor. Je to na překážku, protože ona zmíněné tenze tu neplyne ze strachu či obavy o úmrtí postavy a díky možnosti ukládání to nemá žádný dopad. Tedy krom zbytečného rozčarování hráče, který se podivuje "proč to tam vůbec dávali, když to nemá vliv na hru, hráče ani prožitek". Prapodivný pathfinding hlavní postavy vyvolává neustálé nechápavé kroucení hlavou. Dalším problémem je sice občasné, ale o to více jako pěst na oko působící pofidérní řešení puzzlů. V trhlé německé komediální adventuře by podobné designové prohřešky prošly, v seriózním a dospělém kabátku již o něco hůře. O poznání hůře. Zvlášť když většina hádanek je přeci jen řešením v logice ukotvená. Problémová je pak již zmíněná závěrečná pasáž, která do té doby komorní až intimní atmosféru zkope do kuličky neopodstatněným (a především nikým nechtěným) utržením se ze řetězů.
STASIS tedy jako adventura vyloženě nenadchne, ale obstojí více než solidně a dá vzpomenout na staré dobré devadesátkové adventury podobného ražení, kterým ostudu nedělá. Jako atmosférický a dějový zážitek z ranku hard sci-fi psychohorroru za hřích a těch cca osm hodin ovšem stojí. Až na to proklaté finále.
Debutujícím autorům se výtečně podařilo vybudovat intenzivní znepokojivou atmosféru všudypřítomné tenze; a to čistě skrze (zdánlivě?) temné koridory, příběh či dialogy a navzdory nijak zvlášť zdařilé grafice (nic moc technická stránka umocněna navíc nepřítomností Options nabídky). Z ohledu "omáčky kolem" toho lze této výpravě do hlubin vesmíru i duše hlavní postavy vytknout málo. Děj je sice poněkud přímočarý, ale povětšinou dobře podaný (až na závěrečnou čtvrtinu) a ne hloupě napsaný. S ohledem na rozsah jde o ukecaný titul, který však povětšinou prázdně netlachá.
Problémy je tak třeba hledat spíše v adventurní složce jako takové. Což, jak jistě uznáte, je u starosvětsky klasicky pojaté klikací adventury na pováženou. Že se tu dá tu a tam zemřít by nijak nevadilo, kdyby to nebylo na bázi pokus/omyl, kdy se vám v nějaké obrazovce něco přihodí, co jste ovšem nemohli vědět a příště si na to dáte pozor. Je to na překážku, protože ona zmíněné tenze tu neplyne ze strachu či obavy o úmrtí postavy a díky možnosti ukládání to nemá žádný dopad. Tedy krom zbytečného rozčarování hráče, který se podivuje "proč to tam vůbec dávali, když to nemá vliv na hru, hráče ani prožitek". Prapodivný pathfinding hlavní postavy vyvolává neustálé nechápavé kroucení hlavou. Dalším problémem je sice občasné, ale o to více jako pěst na oko působící pofidérní řešení puzzlů. V trhlé německé komediální adventuře by podobné designové prohřešky prošly, v seriózním a dospělém kabátku již o něco hůře. O poznání hůře. Zvlášť když většina hádanek je přeci jen řešením v logice ukotvená. Problémová je pak již zmíněná závěrečná pasáž, která do té doby komorní až intimní atmosféru zkope do kuličky neopodstatněným (a především nikým nechtěným) utržením se ze řetězů.
STASIS tedy jako adventura vyloženě nenadchne, ale obstojí více než solidně a dá vzpomenout na staré dobré devadesátkové adventury podobného ražení, kterým ostudu nedělá. Jako atmosférický a dějový zážitek z ranku hard sci-fi psychohorroru za hřích a těch cca osm hodin ovšem stojí. Až na to proklaté finále.