Metroidvania s RPG prvky spíše než RPGčko v běžném slova smyslu. A vesměs zdařilá metroidvania, které nelze upřít působivou (jakkoli ke své škodě až příliš tradiční) kyberpunkovou atmosféru (nádherně nakreslené lokace) revolty proti systému a korporacím i zasazení do uvěřitelného prostředí, nad kterým někdo evidentně přemýšlel.

Zarazí jak moc je hlavní dějová linie přímočará, tuctová a na vedlejší koleji oproti vedlejším úkolům, které zabírají většinu cca dvanácti hodinové herní doby. To že hlavní hrdinka je pouze shluk pixelů bez jakékoli osobnosti a nátury stejně jako odbyté finále dojmům také dvakrát moc nenahrává. Přitom dialogy jsou napsány dobře, v nich problém není. Na druhou stranu zmíněné questy jsou povětšinou nápadité, větvené a s několika řešeními.

Herně je to metroidvania se vším všudy a představíte-li si původní Castlevanii v kyberpunkovém hávu, tak rázem víte co očekávat. Souboje lze řešit ručně ve stylu starých bojovek, zbraněmi či jakože steathově à la Mark of the Ninja. Jakkoli žádná z těch mechanik není špičkově zpracovaná a bez chyb (někdy těžkopádné ovládání apod.), tak jsou všechny funkční a neomrzí se (mimo jiné i díky té krátkosti). Zásadní problém je ovšem hackovací minihra. Nikoli snad že je pojata jako shoot 'em up střílečka, ale že je pojata jako špatná a nezáživná shoot 'em up střílečka; přitom se však dostává ke slovu více než by bylo záhodno.

Ono vůbec je to na papíře, tím o co se to snaží, tak nějak sympatičtější, než čím to ve výsledku je. Přesto jde o dobrou hru. Jen nejde o nic více než právě "pouze" dobrou hru, která nejednou prokáže, o kolik by mohla být lepší, kdyby sama sobě při každém druhém kroku nějakým tím "ale" nepodkopávala nohy.