Jak mám adventury nade vše rád, tak k těm humorným přistupuji s obezřetností, protože to většinou znamená, že bude následovat hromada předmětů v přehršli lokací, šílených kombinací "vše na vše" bez náznaků logiky a celé to bude umocněné utkvělou představou tvůrců, že pokud dělají odlehčenou adventuru, tak každý dialog, každá hláška i popis prostě musí za každou cenu nějaký "ten humor" obsahovat. A s množstvím přichází jednak spousta trapných pokusů a zároveň otupělost hráče, kdy ho nebaví hledat to promile zdařilých vtipů.

A na rovinu... Německá humorná epická fantasy adventura The Book of Unwritten Tales obsahuje zárodky všeho výše zmíněného. Přesto jde o skvělou adventuru, která je většinu času i opravdu vtipná, protože její humor není z laciných, ale vychází z nápaditého i erudovaného trefování se do žánrových klišé (RPGček, adventur, pohádek, fantasy, pokračování, herní kultury apod.) a platí otřepané, že čím více máte nahráno/načteno/nakoukáno, tím více si zdejší aluze vychutnáte; a je co vychutnávat, protože tady je každá obrazovka jeden easter egg vedle druhého a každá druhá věta odkaz/citace. Ovšem nefungovalo by to, kdyby ta parodická nadsázka nebyla vystavěna na fungujících pevných a léty v žánru osvědčených základech a tak je tu jak ucházející příběh (tedy až na ten konec; respektive jeho nepřítomnost), tak skvělé postavy, tak především výtečně napsané dialogy. Adventurní část též potěší, je rozmanitá (každá z pěti kapitol se nese v jiném duchu a navíc hrajete za více postav s různými schopnostmi a je třeba spolupracovat apod.) a spíše než na složitost řešení se tu hraje na rozsah hry jako takové a případné zákysy jsou zapříčiněny nemnohými, ale vesměs otravnými minihrami (rytmická minihra je podpásovka a tuplem pak na minišipkách notebooku).

Ve výsledku se tedy jedna známá pravda potvrdila (že echt klasické neindie adventury dnes vznikají již jedině v Německu) a jedna nepotvrdila (že Němci nemají smysl pro humor).