josh saved my life from the brink
V podstatě vysokorozpočtová Hallmark sci-fi série v podobě interaktivního filmu, který pro veškerou působivost, epičnost a podání, zapomíná na charaktery, uvěřitelné motivace a vnitřní logiku. Což u záležitosti, která stojí a padá pouze na postavách a ději, je na pováženou.
Je třeba se hned zpočátku naladit na to, že tohle není sci-fi, které by sofistikovaně pracovalo s žánrovými tématy "kde končí/začíná hranice lidství", nenabízí neřešitelné Sofiiny volby v oblasti morálky apod. Tohle není androidní snění o elektrických ovečkách, ale "Já, Robot"; ten se Smithem nikoli předloha od Asimova. Tady je naprosto jasné, že androidi mají emoce lidstvu navzdory, jelikož to se k "Roomba robotům" bez výjimky chovalo jako póvl. A dává se to divákovi (o hráči se dá mluvit jedině s přivřením obou očí) najevo nejprvoplánovitějšími zkratkami; segregace, ponižování, zneužívání, lágry a kdo ví co ještě. Androidi se buďto ignorují nebo jsou terčem posměchu a šikany. Nic se nikdy nenaznačuje, nezůstává nevyřčeno mezi řádky, není prostor pro šedivý střed. Vše je vždy na plnou hubu i obraz čili probuzení lidství v androidech je zde zásadně v momentech, kdy je tím nejhorším způsobem ubližováno jim, dětem či invalidům. Bez nadsázky je to v intencích "zmáčkni křížek pro emancipaci své AI mysli".
Je otázkou, zda to nutně vadí. Nemuselo by, ale herně zde vlastně žádná hra není, jen série simulování triviálních úkonů (zvedni talíř, rozsviť, nalij, zapni), které paradoxně narušují plynulost vyprávění a poté časté (dle očekávání otravné) quick time eventy. Pak je zde série tu více a tu méně očividných voleb, které to celé větví. A, překvapivě, skutečně mají dopad na průběh. Není to jako u Telltale pouze zdání volby. Zde skutečně mají různá řešení diametrálně odlišný průběh i zásadní dopad na následný vývoj.
Čili hra to dobrá není, ale působivý, jakkoli nablblý, letní interaktivní blockbuster (nejen audiovizuálně) o povstání a zlidštění strojů i lidstva ano. Proč se tedy zdráhám to doporučit? Protože je zde neskonale kolísavá kvalita jednotlivých linií. Jsou tři a jen jedna nabízí konstantně zajímavé úhly pohledů, nějaký konflikt apod. Zbylé dvě působí, že začaly jako doplňující vedlejší, ale postupně autorům nabobtnaly pod rukama. A kvalita jejich průběhu (bez ohledu na volby) a především dialogů je otřesná. Kdyby divák/hráč neměl pocit, že se okrádá o obsah, tak je lépe se těch dvou doplňkových linií zbavit (což, s ohledem na zmíněné volby, skutečně lze).
Zdaleka nejlepší na tom tedy je soundtrack, skvostná režie mnohých momentů a vyvíjející se vztah k "úvodnímu menu hry"; od počátku až po dokončení. Nechci spoilerovat, ale tam se autoři tomu co chtějí divákovi/hráči předat, paradoxně přiblížili mnohem více než v samotném filmu/hře.
Je třeba se hned zpočátku naladit na to, že tohle není sci-fi, které by sofistikovaně pracovalo s žánrovými tématy "kde končí/začíná hranice lidství", nenabízí neřešitelné Sofiiny volby v oblasti morálky apod. Tohle není androidní snění o elektrických ovečkách, ale "Já, Robot"; ten se Smithem nikoli předloha od Asimova. Tady je naprosto jasné, že androidi mají emoce lidstvu navzdory, jelikož to se k "Roomba robotům" bez výjimky chovalo jako póvl. A dává se to divákovi (o hráči se dá mluvit jedině s přivřením obou očí) najevo nejprvoplánovitějšími zkratkami; segregace, ponižování, zneužívání, lágry a kdo ví co ještě. Androidi se buďto ignorují nebo jsou terčem posměchu a šikany. Nic se nikdy nenaznačuje, nezůstává nevyřčeno mezi řádky, není prostor pro šedivý střed. Vše je vždy na plnou hubu i obraz čili probuzení lidství v androidech je zde zásadně v momentech, kdy je tím nejhorším způsobem ubližováno jim, dětem či invalidům. Bez nadsázky je to v intencích "zmáčkni křížek pro emancipaci své AI mysli".
Je otázkou, zda to nutně vadí. Nemuselo by, ale herně zde vlastně žádná hra není, jen série simulování triviálních úkonů (zvedni talíř, rozsviť, nalij, zapni), které paradoxně narušují plynulost vyprávění a poté časté (dle očekávání otravné) quick time eventy. Pak je zde série tu více a tu méně očividných voleb, které to celé větví. A, překvapivě, skutečně mají dopad na průběh. Není to jako u Telltale pouze zdání volby. Zde skutečně mají různá řešení diametrálně odlišný průběh i zásadní dopad na následný vývoj.
Čili hra to dobrá není, ale působivý, jakkoli nablblý, letní interaktivní blockbuster (nejen audiovizuálně) o povstání a zlidštění strojů i lidstva ano. Proč se tedy zdráhám to doporučit? Protože je zde neskonale kolísavá kvalita jednotlivých linií. Jsou tři a jen jedna nabízí konstantně zajímavé úhly pohledů, nějaký konflikt apod. Zbylé dvě působí, že začaly jako doplňující vedlejší, ale postupně autorům nabobtnaly pod rukama. A kvalita jejich průběhu (bez ohledu na volby) a především dialogů je otřesná. Kdyby divák/hráč neměl pocit, že se okrádá o obsah, tak je lépe se těch dvou doplňkových linií zbavit (což, s ohledem na zmíněné volby, skutečně lze).
Zdaleka nejlepší na tom tedy je soundtrack, skvostná režie mnohých momentů a vyvíjející se vztah k "úvodnímu menu hry"; od počátku až po dokončení. Nechci spoilerovat, ale tam se autoři tomu co chtějí divákovi/hráči předat, paradoxně přiblížili mnohem více než v samotném filmu/hře.
Que experiência boa, o roteirista de parabéns. Menos meia estrela pq a parte de jogar mesmo é chatinha demais.
故事讲的不错 演出也在线
This review contains spoilers
Embarassing as it may be, this game was the whole reason as to why I bought a PS4, and I don't regret it one bit. I had even already watched most of the game just through clips on youtube, but the idea fascinated me; A story that can completely change based off of your descisions? I had to play it. So I bought a PS4, downloaded it, and got right to playing. I was beyond satisfied!
Story: 10/10. This game is just an "interactive movie" to me and I love every bit of it. I did the arguably "true" playthrough (Deviant connor, peaceful Markus, Canada Kara), but I really should go back and play them differently. All the main cast is acted so well and they look so realistic, which is one of the main things I look for in a video game. The story was moving with plenty of likeable characters and possible routes it could have gone. I'm not sure there is much more I can ask for!
Characters: 10/10. Again, the characters are so well written and acted that it feels like real life. Thats all I can really ask for! My personal favorite story was Connors, then Markus's, then Kara's, and my favorite character was Hank. Each had their own views and drastically different paths their stories could go.
Combat: 2/10. There isn't really combat in this game, just "suspenseful QTEs."
Gameplay/Content: 4.5/10. I understand this gameplay isn't really for everyone, but it was for me. I enjoyed sitting back and watching conversations go on, scenes play out, and then making my descisions on how I wanted the story to play out. The QTEs kept you engaged as well, even though sometimes they were tedious.
World: 6/10. You don't really get to explore the world, but you do feel very immersed within it.
Traversal: 2/10. This isn't really applicable, as all you do is basically walk around (which can get boring rather fast). I don't consider the QTEs as traversal, by the way.
Problems: This is a skill-issue type complaint: I can only imagine how horribly wrong a playthrough can go if you haven't watched the gameplay and don't know which options to choose. I understand that people may want their own experience, but that own experience may be different than what the devs were secretly hoping many people would find as the "true" ending. What I'm trying to say is that I wish there were some system that made me feel less bad about replaying a mission to get a different outcome (an outcome I want, not what I got). I understand this is much easier said than done, and arguably takes away the whole point of the game and it's genre. Alas, it is my two cents.
Favorite Part: Anything with Connor in the second half of the game.
Least Favorite Part: The slow beginning.
Story: 10/10. This game is just an "interactive movie" to me and I love every bit of it. I did the arguably "true" playthrough (Deviant connor, peaceful Markus, Canada Kara), but I really should go back and play them differently. All the main cast is acted so well and they look so realistic, which is one of the main things I look for in a video game. The story was moving with plenty of likeable characters and possible routes it could have gone. I'm not sure there is much more I can ask for!
Characters: 10/10. Again, the characters are so well written and acted that it feels like real life. Thats all I can really ask for! My personal favorite story was Connors, then Markus's, then Kara's, and my favorite character was Hank. Each had their own views and drastically different paths their stories could go.
Combat: 2/10. There isn't really combat in this game, just "suspenseful QTEs."
Gameplay/Content: 4.5/10. I understand this gameplay isn't really for everyone, but it was for me. I enjoyed sitting back and watching conversations go on, scenes play out, and then making my descisions on how I wanted the story to play out. The QTEs kept you engaged as well, even though sometimes they were tedious.
World: 6/10. You don't really get to explore the world, but you do feel very immersed within it.
Traversal: 2/10. This isn't really applicable, as all you do is basically walk around (which can get boring rather fast). I don't consider the QTEs as traversal, by the way.
Problems: This is a skill-issue type complaint: I can only imagine how horribly wrong a playthrough can go if you haven't watched the gameplay and don't know which options to choose. I understand that people may want their own experience, but that own experience may be different than what the devs were secretly hoping many people would find as the "true" ending. What I'm trying to say is that I wish there were some system that made me feel less bad about replaying a mission to get a different outcome (an outcome I want, not what I got). I understand this is much easier said than done, and arguably takes away the whole point of the game and it's genre. Alas, it is my two cents.
Favorite Part: Anything with Connor in the second half of the game.
Least Favorite Part: The slow beginning.
Jogo ótimo (e ainda ganhei Heavy Rain de brinde).
Still need to go back and complete flow charts but it was beautiful!
Jogo incrível!
I've played with my brothers. It was an interesting experience, not gonna lie.
chills
Esperiensia interastiva pa pensá muxo y querehte
This review contains spoilers
And my second game played is also a kind of interactive cinema (although I liked it quite a bit better than Until Dawn), which makes sense as I am not nearly competent enough yet to actually finish a play through on a game that actually requires some degree of dexterity. I was pretty annoyed that in nearly every instance where I found myself having to make decisions for quick time events, I failed to hit the right button about 85 percent of the time. I also made a huge mistake in choosing to have Connor shoot that girl deviant. Really wish I could take that back.
Simplesmente o melhor jogo do gênero. Nenhum até hoje te ofereceu as possibilidades de escolha e de construção de história como essa. Além da gameplay sensacional, ainda tem um roteiro espetacular. Simplesmente um clássico.
just amazing game. amazing story (stories). really tugged on the heartstrings.
Great game, really enjoyed playing
solid game but why do so many people dislike this also connor ily marry me
connor.
I have such expertise in these games I killed everyone. Good.
Gráficos fodas, cenários fodas, personagens fodas, histórias fodas, imersão foda, jogabilidade e soundtrack foda. Resumindo, o jogo é foda 🤌🏻
jogo que me fez apaixonar pelo genero de escolha
~3/5.~
A fantastic storyline that forces you to confront an uncomfortable but inevitable part of our future, if androids eventually gain self-awareness, how should we respond? as well as a series of other ethical dilemmas where there are no right answers. Not finished the Trophies, it is hard to replay a second time.